top of page
seattles locations.png

Depawsitory

Knižní blešák, komunitní knihovna a nezávislá galerie umění

Depawsitory

Blešák patří mladému muži evropského původu okolo třicítky, Andrew Taylorovi. Skoro každý mu říká familiárně Andy. Hned na první pohled si všimnete, že mu chybí obě nohy, a tak má při sobě neustále asistenčního psa - labradora Biscuita. Biscuit asistuje nejen svému páníčkovi, ale i komukoliv dalšímu, kdo má nějaké zvláštní potřeby podobně jako Andrew, nebo vypadá ztraceně či potřebuje pouhé povzbuzení. Každý je zde vítán a na nikoho není koukáno skrze prsty.

Mnozí si jistě položí otázku, co se vlastně stalo Andymu, že přišel o nohy? Není za tím žádný tragicky opulentní příběh typu zranění ve válce. Je to naopak příběh mladické nerozvážnosti a osobní nezodpovědnosti. Obyčejně neobyčejný příběh, který všem připomíná, že se život může obrátit naruby doslova z minuty na minutu. Andrew ještě během střední školy holdoval parkouru a jednoho dne seznal, že skočí z mostu na jedoucí vlak. To bylo hloupé už jen kvůli trolejím s vysokým napětím, nicméně po dopadu na vlak uklouzl, z vagónu spadl tak nešťastně, že mu vlak obě nohy přejel a amputoval. Přežil jen díky přítomnosti železničních pracovníků opodál, kteří mu nohy zaškrtili a přivolaný vrtulník jej rychle dopravil do nemocnice. Dokončil pak střední školu, vystudoval také vysokou školu se zaměřením na dějiny umění, a snad právě tam dostal nápad vrátit za svou mladickou zbrklost něco společnosti, která mu poslední roky se vším pomáhala a vycházela vstříc.

V podniku se často pořádají přednášky, komunitní sbírky či vernisáže začínajících umělců. Zajímavostí je, že se zde neplatí žádné vstupné, ani neplatíte za samotné knihy, pokud se rozhodnete některou odnést. Je však zvykem, že na oplátku přinesete knihy, které máte již přečtené. Je to takové sympatické gesto vůči méně majetným či třeba studentům - Andrew věří, že každý má právo na to se vzdělávat a číst bez ohledu na svůj původ.

Depawsitory zabírá téměř celou historickou budovu ze začátku 20. století. V prvním podlaží je knižní blešák, v druhém a třetím je komunitní knihovna s posezením a na posledním podkrovním patře je nezávislá galerie umění.

Podzimní Halloween atmosféra tu na vás dýchne hned po příchodu. Uvítá vás Biscuit s psí známkou ve tvaru lebky s kostičkou, u vchodu je koš nacpaný lacinými deštníky k zapůjčení, pokud vás náhodou zastihne zdejší upršené počasí nepřipravené a v policích mezi knihami jsou zákeřně rozmístěné imitace pavouků a jiné děsivé havěti, jakož i lebky a další dekorace.

Období, zdá se, i vybízí tamní čtenáře k donášení knih s hororovou a ponurou atmosférou. Najdete tu v hojném zastoupení třeba knihy od Raye Bradburyho, Edgara Alana Poea, Mary Shelley nebo nejklasičtější klasiku od Brama Stokera: Draculu.

Také zdejší nabídka nápojů a jídla je přizpůsobena ročnímu období, a tak je v nabídce víc teplých nápojů a sezónních pečených dobrot. Jistě, není to žádný Michelin, ale je to zdarma!


Nápoje zdarma:

Nescafé Classic

Lipton Yellow label

Voda


Jídlo připravené pravidelnými návštěvníky zdarma:

Po, út: brownies

St, čt: cookies

Pá, so: štrůdl

Ne: dýňový koláč


Výstavy:

Moderní noci (umělecké ztvárnění nočního Seattlu: malby, street fotografie a instalace moderního umění)

Afterlife (debut místní malířky a studentky umění, Haru Fujiwara, každý pátek diskuzní kroužek s autorkou na téma posmrtného života)

bottom of page