
Seattle Underground
Podzemní síť opuštěných chodeb, sklepních prostor a bůhví čeho dalšího.
Podzemí opředené tajemstvími a příběhy o záhadných zmizeních vzniklo jako pozůstatek rozsáhlé přestavby města po velkém požáru v roce 1889. Pioneer Square tehdy ležel na nízkém, bažinatém terénu, kde byly dlouhodobým problémem záplavy a špatné odvodnění. Město proto začalo zvyšovat úroveň ulic, místy až o několik metrů. Původní chodníky a přízemí některých budov se tak ocitly hluboko pod novou úrovní města.
Po zvýšení ulic se v původních prostorách ještě nějakou dobu normálně fungovalo. Postupně však byly podzemní chodníky a prostory opouštěny a v roce 1907 město Underground úředně odsoudilo k uzavření kvůli obavám z bubonického moru. Některé prostory pak chátraly, jiné sloužily jako skladiště a část z nich v průběhu let našla mnohem pochybnější využití. Historické prameny zmiňují například herny, nelegální bary, nevěstince nebo opiová doupata.
Pokud se chcete pokochat touto neobvyklou podívanou a poslechnout si výklad průvodce, vyrazte na Pioneer Square a kupte si vstupenku. Turistických tras existuje několik a například Bill Speidel's Underground Tour trvá přibližně 75 minut.
Pak tu ovšem máme urbexové nadšence, kteří odmítají platit za vstup na místa, kam znají cestu zadarmo. A někteří z nich tvrdí, že vědí i o mnohem lákavější části Seattleského podzemí, která zůstává veřejnosti nepřístupná. Pokud se rozhodnete zkoumat podzemí mimo vyznačené turistické trasy, pak do toho jdete na vlastní nebezpečí. Můžete tu narazit na bezdomovce, uživatele návykových látek nebo partu nadšených teenagerů, kteří hledají dobrodružství. S trochou štěstí však nepotkáte živou duši.
Některá místa jsou zlověstná, tichá jako hrob, a musíte se tedy zatraceně přemlouvat, abyste pokračovali v cestě, která vaší fantazii připomene všechny hororové scénáře, kvůli kterým jste se jako děti báli jít v noci na záchod. Jiná místa bývají zase nečekaně barevná, protože je vyzdobili sprejeři. Některé chodby, zejména ty, do kterých proniká alespoň trochu denního světla, připomínají návštěvníkům, co se stane s betonovou džunglí, až lidstvo zmizí. Jsou porostlé mechem a stínomilnými rostlinami, které si pomalu přivlastňují to, co kdysi patřilo místnímu obyvatelstvu.
Upíři nejsou omezeni zhoršenou viditelností tmavých prostor a pomocí své síly se dokážou dostat i na místa lidem nepřístupná. Občas se nadzvedne těžký poklop, pod kterým vás sledují oči někoho z klanu Nosferatu. Jindy se chodbami nese ozvěna kroků i když v ní nikoho nevidíte. Je to ideální místo pro tajné schůzky, nebo předávání vzkazů.
Vlhkost a nepřetržité kapání vody vám dělají společnost mimo vyznačené turistické trasy Seattleského podzemí. Tu a tam naleznete tlející listí nebo větvičku, které sem zavanul vítr některou z netěsností. V těch nejméně navštěvovaných chodbách se drží nepříjemný chlad a z některých bývalých skladovacích prostor na vás dýchá mráz. Na kamenných zdech se sráží voda a v místech, kam proniká studený vzduch z ulice, se místy objevuje tenká námraza.
Zvuky ulice zaznívají tlumeně a z velké dálky. Občas zaslechnete projíždějící auto, kroky nad hlavou nebo vzdálené cinknutí tramvaje, ale podzemí samotné zůstává téměř dokonale tiché. Voda odkapává do kaluží, někde v dálce vrzne kovová konstrukce a vzduch páchne vlhkou omítkou, hlínou a něčím zatuchlým, co nedokážete pojmenovat.
V na podzim působí podzemí ještě opuštěněji než obvykle. Zatímco nad vámi se Seattle topí v dešti, chladu a šedém světle, tady dole jako by čas na několik desetiletí zastavil. Nahoře lidé spěchají ulicemi zabalení do kabátů a schovávají se před deštěm. Dole pod nimi zůstává kus města, na který už téměř všichni zapomněli. A některá místa působí, jako by čekala, až si na ně někdo znovu vzpomene.
Podzimní Sezóna:













