Textová rpg hra ve alternativním světě Vampire the Masquerade

Každý dobrý příběh začíná traumatickým dětstvím hlavního hrdiny. Tady to bude jiné, možná proto, že Carmine není hlavní hrdina žádného příběhu. Dětství měl poměrně šťastné, vyrůstal se svou milující rodinou a pěti sourozenci na prosluněné Sicílii, v Katánii. Jeho rodina vlastnila vyhledávanou restauraci, po finanční stránce si nikdo z nich nemohl ani půl slovem stěžovat. Cestu životem tak měl poměrně hezky nalajnovanou. Vychodit školu, potom se svým bratrem řídit rodinný podnik. Za normálních okolností by se tomu tak i stalo, kdyby neměl tak jalovou povahu a kdyby se nechytil špatné party. Začalo to poflakováním se, chozením za školu a skončilo u kradení aut, hazardu a pouličními podvody. Sicílii tou dobou vládl organizovaný zločin, ke kterému se s chutí přidal. Nedělal nikdy nic velkého, prodej ani výroba drog ho nikdy netáhla. Držel se na žebříčku nízko, aby si mohl dělat to, co ho baví. Jeho počestná rodina se k tomu postavila tak, jak se dalo čekat. Když nepomáhaly domluvy, přerušila s ním kontakt. To mu ale nevadilo, měl svoji partu, své lidi, na které se mohl spolehnout. Jenže potom přišel konec osmdesátek, postupný úpadek zlaté éry mafie. K přeměně v upíra mu stačila jedna špatná noc, potřeboval rychle vydělat peníze, když předchozí den všechno prohrál v kartách. Ale tentokrát se přepočítal a sáhl do špatné kapsy. Myslel si, že ho ten děsivý chlap zastřelí rovnou na místě, ale místo toho mu nabídl dohodu. Bude teď podléhat jemu, naučí ho nové triky, jak si lépe vydělat peníze. Za to všechno chce jen společnost a slib, že s ním navždy zůstane. Carmine mu to ochotně slíbí, i když se mu to zdálo dost divné. Muž se mu představil pod jménem Giovanni, vedl ne příliš početnou skupinu lidí, ke které se toho dne připojil i Carmine. Chvíli se učil, jak lépe krást, jak lépe podvádět. V moment, kdy byl jeho nový “šéf” spokojený s jeho výkonem, si ho pozval k sobě domů na oslavu toho, že je konečně hoden. Ale čeho? Předpokládal, že ho povýší, dá mu větší prostor v rámci jejich gangu. Do té doby se ho v podstatě nedotkl, neusmál se, nedal nijak najevo, že si vede dobře. Najednou byl samá pochvala, lehké úsměvy, postranní narážky. Ničemu z toho se nebránil, tajně doufal, že v něm najde stejné zalíbení, jako on v něm. Strávili spolu noc a den, možná to bylo déle, čas v jeho přítomnosti utíkal podivně rychle. Když už byl úplně vyčerpaný, dostal další nabídku, která se neodmítá. Věčný život, nové schopnosti, o kterých se mu ani nesnilo. Okouzlený okolnostmi souhlasil, že se stane upírem. Po přeměně dál pokračoval ve vylepšování svých dovedností, tentokrát na vyšší úrovni. Nový život se mu velice líbil, měl svého společníka, na kterém byl zcela závislý. Učil se, co všechno může a nemůže dělat, upíří život pro něj byl dokonalý, splněný sen, o kterém ani nevěděl, že ho má. Jenže, žádná pohádka netrvá věčně, všechno dobré jednou končí, stejně jako zlaté časy organizovaného zločinu. Začalo to zatýkáním a skončilo v podstatě revolucí. Prosil svého společníka, aby spolu utekli, ale ten ho neposlouchal. Jedné takové obzvlášť špatné noci přišel jeho společník o život a jemu se jen tak tak podařilo utéct. Najednou se ocitl sám, bez rodiny, bez přátel, bez svého stvořitele. Sotva si stihl posbírat pár osobních věcí a vydal se na cestu. Bloudil Sicílií, kterou nakonec opustil směrem do středu Itálie, později do Evropy. Roky truchlil a toulal se městy a různými státy, společnost mu dělala jen jeho motorka Beatrice. Z cestování se stal v podstatě zvyk, aby nemusel myslet na to, jak moc je sám. Nová města, noví lidé, sem tam nějaké podvody s kartami a skořápkami, aby sehnal to, co potřebuje a nějak se zabavil. Občas vycítil přítomnost nějakého dalšího upíra, ale na rady svého stvořitele se jim velice rychle vyhnul. Cesta ho zavedla až do Krakova, po více jak třicetileté cestě ho smutek po stvořiteli skoro přešel, v podstatě na něj ani nepomyslel. Strávili spolu krátké, ale intenzivní období, ke kterému se nerad vracel. Krakov, celé Polsko obecně, se mu ale vůbec nezamlouvalo a chtěl přes něj co nejrychleji přejet. Věrná motorka Beatrice ale odmítla jet dál a nutně potřeboval sehnat náhradní díly. Než aby platil peníze nenáviděným korporátům, rozhodl se koupit díly od mladého obchodníka na trhu, který ho podvedl. Místo toho, aby se mu pomstil, vrátil se, aby ho naučil pár triků. Aniž by si to uvědomoval, potřeboval nějakou společnost, někoho, kdo zaplní prázdné místo po jeho stvořiteli. Po pár nocích s Kryspinem mu učinil stejnou nabídku, jakou sám před lety dostal. Ten nakonec souhlasil. Od té doby se po světě toulají spolu, někdy se rozdělí, ale vždy se zase někde potkají. Co pár spojí víc než společné sledování padající civilizace? Po státech se vydali projíždět až po válkách, když se začalo všechno obnovovat. Na chvíli se zase rozdělili, ale oba je to táhlo do Seattlu a kdo ví, třeba konečně zůstane na jednom místě, alespoň na chvíli.