Textová rpg hra ve alternativním světě Vampire the Masquerade

Evelyn je na světě už velmi dlouho, a při otázce na smrtelnou část jejího života ráda tvrdí, že je to tak dávno, že i to málo co si pamatuje není nijak relevantní. Snadno by se dalo tvrdit že je to lež a snaha vyhnout se bolestným vzpomínkám, ale alespoň z části to opravdu pravda je. 

Mezi důležitá a formativní fakta co se stále drží v její paměti se řadí to, že se narodila v roce 1899, v Británii, do velmi dobře zaopatřené rodiny - dostatečně na to, aby si nikdy nemusela dělat starosti s penězi nebo prací. Její budoucnost měla spočívat v tom se vdát, zajistit pár dědiců a nikdy neudělat ostudu svému jménu. Dodatek v podobě touhy po vzdělání a pomoci lidem, a to i tím být užitečná i jinak než rozdáváním peněz své rodiny při charitativních večírcích, si k tomuto seznamu přidala sama. 

Ví že ji vždy fascinovala technologie, inženýrství a studium jako takové - vždy byla přesvědčena, že člověk co se dobrovolně přestane učit nové věci zanevřel na život jako takový. Ví i to že ji určitou dobu lákalo stát se doktorkou, ale její temperament (hezký dobový způsob jak nazvat její tehdejší úzkostnou povahu), a to jak se tehdy na ženy v tomto oboru pohlíželo, ji svedlo jiným směrem. 

Ještě před začátkem První světové války se jí podařilo uplatnit jako "asistentka" svého strýčka, který byl uznávaným inženýrem - byla ještě velmi mladá a jejími povinnostmi bylo kontrola technických výkresů (nejdříve jen zda mají všechna potřebná razítka a jsou řádně označeny), příprava čaje a drobná výpomoc kde bylo třeba. Samozřejmě její rodiče trvali na tom že ve strýčkově firmě může trávit čas jen po škole a mezi lekcemi od soukromých učitelů - a pouze pokud si udrží své nadprůměrné výsledky, což se jí podařilo. A to i když přišla válka. 

Její strýc a jeho firma se najednou soustředili na inženýrskou práci spojenou s armádou, a Evelyn se tak otevřely vrátka k tomu dostat se k návrhům protéz pro zraněné vojáky, vybavení pro nemocnice a rehabilitačních prostředků - něco co spojilo její touhu pomáhat lidem (ale dělat to z konfortu vlastní kanceláře a dílny) a probudilo její fascinaci tím, jak vrátit zraněným vojákům šanci zpět žít tak, jak mohli před válkou. 

--- 

Shodou okolností vzpomínky na to jak přesně a proč se stala upírkou jsou ty, které jsou pro ni údajně zahaleny mlhou - je ovšem jisté, že právě její práce a touha po znalostech ji přivedla do cesty klanu Tremere, a její sire ji považoval za někoho, kdo by v jejich řadách byl přínosem. Mimo jiné zde také byl i fakt, že její strýc o jejich existenci věděl už dlouhé roky - zda to byl pouze zájem o okultizmus, co byl mezi kruhy kde se pohyboval tak oblíbený, touha stát se sám upírem, nebo pouze potěšení z toho kdy s některým z nich mohl sdílet krev Evelyn nikdy nezjistila, a zjistit nechtěla. 

Přeměna v upíra jí samozřejmě převrátila život naruby. Nevydržela neudržovat kontakt se svou rodinou a stále se s nimi v omezeném rozsahu setkávala - a raději než "zemřít" či zmizet ve chvíli kdy to že přestala stárnout bylo až moc nápadné, předstírala, že odcestovala do Ameriky - což opravdu udělala, ona i její sire, ovšem až po smrti svého strýce a až vyčerpala všechny možnosti ke studiu znalostí místní sekty Tremere. 

A v Americe, kde všechna vazba na její smrtelný život byla pryč? Pokračovala dál. Žal ze ztráty smrtelnosti a rodiny nechala zastřít tichým, ale urputným hlasem co se v jejím chladném srdci radoval nad tím, že získala věčnost na to vstřebávat veškeré znalosti lidstva, a co víc - i znalosti upírů, mezi které patřila krvavá magie. Disciplína, co kombinovala runy a rituály s přesností a postupy tak blízkými technickým postupům a výkresům nad kterými trávila svůj smrtelný život, a zároveň zkoumání limitů a možností lidí, upírů a jejich vitae. 

A jak se tahle touha po poznání a základní princip její existence v Tremere slučovali s její patologickou touhou být užitečná, pomáhat lidem a chtít každému pomoci od bolesti a trápení alespoň tolik, co jí její existence dovoluje? 

Znovu, v naprosté mlze. 

--- 

Po většinu dvou století které prožila jako upírka se Evelyn nijak zvlášť nezapojovala do jejich společnosti. Ne z nějaké averze vůči ostatním upírům, to vůbec ne, vlastně mezi nimi našla i několik spřízněných duší - jen měla tu výhodu, že její sire byl ochoten si ji vydržovat a zajišťovat jí stálý přísun krve, zatímco ona věnovala všechen svůj čas studiu, rituálům a tomu se pomalu, a skoro neúmyslně, stát jedním z nejobávanějších warlocků Tremere. Snad to byla jeho motivace proč tak lpět na tom, ať Evelyn vstřebává všechny znalosti co má k dispozici - status upíra, který dal vzniknout jedné z největších zbraní jejich klanu. 

Což, upřímně, zní i samotné Evelyn dost přitažené za vlasy - i teď, když se z ní stal díky jejím schopnostem před sotva pěti lety Primogen. 

Realita je taková, že už za svého života její mysl fungovala jinak, a o pár kroků napřed, oproti ostatním - i když jen v některých, hlavně těch více technických a akademických, ohledech. Bylo to u ní ovšem vždy silně vykompenzováno tím, co by se v pozdějších letech nazvalo neurodivergencí - vždy toužila po pocitu blízkosti, ale dávat tuto touhu najevo nahlas pro ni vždy bylo skoro nemožné. Skončila tak jako žena co byla geniální, laskavá, ochranitelská a s řízným, ale ne nevlídným suchým humorem, ale i tak trochu podivná, tvrdohlavá a zoufale osamělá. Jako žena, u které je někdy její mlčení ještě intenzivnější a nebezpečnější než slova a výhružky ostatních, nebo naopak nedovede zavřít pusu a mluví snad úplně bez rozmyslu o všem a o ničem, co ji zrovna zaujalo. 

A taková povaha je recept na člověka, který by se ve správnou chvíli nechal zlákat vidinou posmrtného života a věčného pouta s někým, kdo tvrdí, že vidí do vaší duše, a rozumí vám. I když je to za cenu krve, a možná i života, ostatních.

Jak se Evelyn doopravdy dostala k titulu Primogena? I když dlouhé roky trávila v částečné izolaci, stejně jaké ostatní Tremere měla povinnosti - a ty ona vždy plnila, do puntíku a bez protestů. Pomoc při rituálu, získání nebo vyhledání informací z nepřeberného množství spisů, pomoc pro upíra který při použití magie přecenil své síly, zjištění původu otravy krve - to všechno byly věci, s kterými Evelyn byla schopná pomoci. 

Získala si tak pověst někoho na svůj poměrně nízký věk neuvěřitelně vzdělaného, schopného magie a rituálů které se nepraktikovaly už staletí, nesobeckého, trpělivého a především někoho kdo se svými schopnostmi nechvástal, ale nebál se prolít krev když to bylo třeba. 

Poslušný pes Tremere který při nebezpečí neštěká, ale rovnou kouše. 

Při rituálu při kterém zemřel původní Primogen patřila k členům klanu, kterým se povedlo situaci zachránit a zabránit dalším ztrátám - jen málokdo měl pak čerstvě na mysli jiného a lepšího kandidáta, co by měl Primogena nahradit. Samozřejmě těch co po tomto titulu toužili bylo více, spousta upírů prahla po moci kterou být Primogenem přináší, ale právě to byl další z důvodů, proč Evelyn byla zvolena. Netoužila po moci a vlivu nad ostatními pro své vlastní dobro, ale pro dobro klanu.