VAMPIRE THE MASQUERADE:
Charakteristika:
Beatrice už dávno nepoužívá své plné jméno. Zásadně slyší pouze na svoji zkrácenou přezdívku Bee. Jméno Beatrice jí až příliš připomíná život, do kterého se původně narodila a neodpovídá tomu, jak se Bee sama vnímá.
Jistá dualita ji provází celou existencí. Má vychování, má vzdělání, je to chytrá holka, ale používat tyhle dovednosti ji zrovna moc nebaví. Užívat si svobodu přírody, kde se může prohánět jako divoké zvíře, tím si ji upíří život získal. Anglický venkov nabízel hodně a obrovská Amerika ještě mnohem víc. Zároveň je navěky uvězněná ve své podobě sedmnáctileté holky, což často vede k tomu, že ji druzí podceňují. Navíc je i tak docela malá a drobná a její velké oči v kulatém obličeji působí o to více dětsky. Ale na světě existuje už přes 200 let, když budeme počítat i lidský život. Na upíra je to asi relativně málo, natož s postavením, ke kterému se dostala, ale zkrátka sedmnáct už jí nějaký čas není.
Svoje hnědé vlasy si nedlouho po Proměně zkrátila k ramenům, což je jedině dobře, protože s tím, jaký vede život, by z delších vlasů byly nejspíš dávno dredy plné různorodých substancí. Kratším vlasům není zas takový problém navrátit aspoň trochu reprezentativní podobu když je holt potřeba. V oblékání dává největší přednost pohodlí a obecně přijala o něco drsnější vizáž více chlapeckých pytlovitých a potrhaných oděvů. Je možné, že jako nové kousky potrhané nebyly, ale to už nikdo nezjistí. Na události, kde je vyžadována její přítomnost jako Primogena, se umí obléct slušně, ale vnitřně u toho trpí.
Její nátura se během dějin stihla docela změnit. Z nadšeného mláděte se po pár desetiletích stal Whip se spoustou nových zodpovědností, které tehdy ještě brala velmi vážně. Jakási snaha o udržení řádu přetrvala ještě do začátku její kariéry Primogena, ale nutit se existovat v civilizované společnosti, když její Bestie touží po naprosté svobodě, je zkrátka vyčerpávající. A na náladě ani nepomáhá, že se musí každou chvíli znovu a znovu prokazovat jako schopný upír, protože od pohledu je to pořád malá holka. Prožitá třetí světová v ní pozměnila mnoho názorů na lidi, pokrok i na civilizaci obecně. Dávno je pryč nadšení z rozvoje technologií a raději než zkoušení pochybných novinek momentálně dává přednost bezpečnému známému, chladné logice a přímému jednání. Na šaškárny upírů z obecně upjatějších klanů reaguje cynicky až podrážděně, nádoba její trpělivosti je totiž dost mělká. Preferuje problémy řešit, ne jen o jejich možném řešení furt donekonečna mluvit.
Po tvorbě potomků ani po hledání životního druha netouží. Docela dobře si vystačí se svým autem Frankiem a orlím fámulem, kterého si pro sebe pojmenovala Cato. Dalo by se říct, že momentálně žije tak jako „out of spite“. Jediný, s kým měla nějaký hlubší vztah, byl její Sir. Sice ví, že není jeho jediný potomek, ale kde těm je taky konec. Její drzá nátura spojená s vysokým postavením jí tvorbu jakýchkoli humanoidních přátel moc nezlehčuje. Tohle odloučení se podepsalo na její už i tak ne úplně ideální schopnosti empatie. Myslet u všeho ještě na pocity druhých je podle ní zbytečná a hlavně otravná námaha. Když má někdo problém, je to taky jeho problém a ať si ho laskavě vyřeší.
Dělá svoji práci – momentálně teda ne víc ne musí – hrabe se ve šrotu nebo loví po lese. Lidskou krev má pochopitelně ráda, ale dodržování Maškarády obzvlášť během lovu je pro ni náročné, takže se často nasytí raději ze zvířete. Sama už taky umí přijímat podobu zvířete, konkrétně pumy. Po tom, jak dopadl její Sir Arthur, si sice uvědomuje rizika častého nebo dlouhého trávení času v chlupaté podobě, ale je fakt, že prohánět se lesem po čtyřech tlapách je pro ni dokonalý relax.
Jako asi většina Gangrelů nemá ráda, když se ji někdo snaží jakýmkoli způsobem omezit na svobodě, a bytostně nesnáší malé uzavřené prostory.
Historie:
Beatrice se narodila jako aristokratická dceruška jejíž život je ovládán jejím otcem s tím, že je v plánu, aby později, až dospěje a získá řádné vzdělání, jak se na mladou lady sluší, převzal otěže její manžel. Který jí bude pochopitelně vybrán, protože láska je jen výmysl romantických autorů. Už jako dítě tomuhle plánu značně vzdorovala, protože ji místo vyšívání a malování bavilo hrát si s autíčky nebo se učit střílet z luku.
Nicméně bez ohledu na její zájmy nebo náturu, musela se podřídit vůli rodiny. Oblékat se jak jí nařídili, studovat na drahé soukromé dívčí škole… právě v době, kdy se její státem už nepovinná ale rodinou vynucená studia pomalu chýlila ke zdárnému konci, zasáhla Anglii i celý svět druhá světová válka. Její hůře narození vrstevníci museli začít makat, nahradit své otce v továrnách a podobně. Ona byla spolu s ostatními dívkami na škole evakuována na zámeček na venkově, kde měla děvčata v klidu pokračovat ve studiu, než se za pár týdnů, maximálně měsíců, bude bezpečné vrátit do města. Akorát že vůbec. Jeden školní rok skončil, další začal a ona byla pořád uvězněná s ostatními dívkami daleko od civilizace. Samotný venkov by jí ani nevadil, ale společnost budoucích house an trophy wives byla velmi vyčerpávající. Hlavně když se přesně taková budoucnost čekala i od ní.
Svému osudu lady v domácnosti se naštěstí vyhla, když si jejího přirozeného rebelství všiml upír klanu Gangrel – Arthur. Spatřil ji v lesích přilehlých k zámeckým pozemkům školy, kam pravidelně utíkala před upjatou společností svých spolužaček a učitelek. Věděla, že by měla být dámou, ale tak strašně jí být nechtěla!
Arthur měl dost krutý smysl pro humor a liboval si v jisté teatrálnosti. Do narozenin mladé Beatrice, a tím i k dosažení dospělosti, zbývalo dvanáct dní, když se rozhodl ji proměnit. Dívky ten večer slavily Halloween hezky po zámecku. Žádné děsivé masky, žádná hororová výzdoba, zachovávaly jen elegantní a objektivně roztomilé tradice. Mladším dívkám bylo ještě dovoleno si hrát jako dětem, starší se měly starat o chod večera, občerstvení a na ty mladší dohlížet. Beatrice se rozhodla tyhle pro ni nudné oslavy trochu oživit a tajně si připravila kostým upíra. Velice realistický, včetně falešné krve u úst a pořádně mrtvolného líčení. No její žertík se nesetkal zrovna s úspěchem. Narušila poklidný večer tak moc, že se jekot vyděšených spolužaček rozléhal po okolí. Byla za trest poslána do svého pokoje, ona však jako obvykle zamířila raději ven. Jenže tentokrát se už nevrátila.
Zbytek války prodivočela jako novorozený Potomek v lesích Anglie a Skotska. Když se svět uklidnil, Arthur se rozhodl je přesídlit do Ameriky, která slibovala nové možnosti lidem i Rodným. Několik let strávili cestováním a hledáním místa, které by mohli nazvat něčím, jako svojí základnou, kam se budou vracet skoro jako domů. Nakonec se usídlili v Seattlu, jehož okolí nabízelo naprosto dokonalé podmínky pro jejich divoká srdce. Rozlehlé lesy a skalnatá pohoří nabízela vyžití a Seattle samotný patřil taky k volnomyšlenkářským místům. Arthur se navíc relativně brzy prokázal jako dobrý spojenec i co se ochrany Seattelského teritoria týče a vysloužil si titul Primogena Gangrelu.
Na přelomu milénia měla Bee ještě velmi blízko lidské povaze a teenagerská zvědavost a touha po změně se jí nepouštěla ještě déle. Nové technologie přijala narozdíl od svého Sira velmi rychle a přirozeně, naprosto fascinovaná tím, že může jít kamkoliv a stejně zůstane ve spojení s někým doslova na druhém konci světa. Taky se naučila řídit a dlouho si brousila špičáky na vlastní vůz, který si pak konečně taky pořídila. Černý Land Rover Defender jí dělá společníka i o více jak 100 let později. Pochopitelně už to dávno není ten krásný lesklý teréňák, vyměnila v něm už snad každý díl a některé musela nahradit i ne třeba úplně přesně padnoucími kousky nalezenými po vrakovištích. Snad i proto mu s láskou říká Frankie. Právě na vrakovištích vůbec trávila a stále tráví hodně času a naučila se opravovat i zdánlivě neopravitelné, že je přibližně stejně často umazaná od motorového oleje jako od lesního bahna. Nejlépe trocha od obojího.
Konkrétně ještě rok 2000 přinesl jednu velkou změnu. Snad i pro její tehdejší zájem o novinky a o svět jako takový jí už značně otrávený Arthur přenechal část svých povinností Primogena a vyvolil si ji za Whip. Od té doby, kam on nutně nemusel, tam jezdila ona. Pořád si pamatuje do kostí vštípenou výchovu mladé dámy, což se jí pro fungování v politice velice hodí. Pořád je to utrpení pro divokou duši Gangrela, ale aspoň to umí. A tou dobou to brala navíc jako i velkou zodpovědnost, takže nějak ty prázdné řeči dokázala přetrpět. Dokonce oprášila a rozšířila znalosti cizích jazyků, aby se dokázala domluvit jak se vznešenými upíry tak s divočejšími přistěhovalci nebo s pašeráky v přístavu.
Krize v jejím jinak vlastně docela dokonalém životě přišla s třetí světovou válkou. Na Arthurovi je čím dál více znát únava samotnou existencí, čím dál více se straní všem, často dokonce i Bee, a hlavní vyhledávanou společností je mu samota nebo zvěř. Ke konci války to zabalí finálně. Ne tedy že by se zabil nebo zvolil odpočinek v Torporu. Zkrátka přestal krotit svoji zvířecí Bestii a přijal vlčí podobu natrvalo. Utekl a na všechno a všechny se vykašlal. Jelikož to byla doma chaotická, je prozatím dočasně dána funkce Priogena Bee, která se na ni jakožto Whip neoficiálně připravovala a ostatní upíři už ji znali. Z dočasného místa se stalo trvalé, když tahle teprve jen něco málo přes sto let stará upírka dokázala v poválečném období úzkostlivé izolace vycítit příležitost a z jinak těžko organizovaného klanu udělat relativně organizovanou a kupodivu i docela spolehlivou komunikační síť. S pomocí zvířecích ghoulů, fámulů, vlastních zvířecích podob a tak dále dokázali bezpečně a hlavně diskrétně doručovat psaní i baličky i mezi jinak nepropojenými místy. Navíc Bee nikdy úplně nepobrala funkci peněz, takže její služby byly pro mnohé i velice dostupné. Výměnný obchod, služba za službu, tomu rozumí více než barevným papírkům a číslům na účtě.
Doba obnovy pro ni byla hořkosladká a každým rokem přibývalo spíš té hořkosti. Moc dobře si pamatuje, jakou zhoubou světa byly komunikační technologie, takže jejich návrat sleduje velice podezřívavě než s nadějí. Postupně opadla potřeba Gangrelské sítě, takže i když je stále možné nějaké takové zaslání písemností domluvit, na většinu míst už se nabízí rychlejší a pohodlnější řešení. Bee si tak pro sebe rozhodla dopřát něco jako dovolenou. Ujala se vrakoviště, z opuštěných garáží si udělala dílnu a pořádně se pověnovala Frankie. Příležitostně tu i nabízí své služby zručného automechanika. Ale hodně štěstí ji tam náhodně zastihnout, fixní otevírací doba není její styl.
Jejím hlavním politickým posláním je momentálně zamezit rozlézání betonu do divočiny a největším průserem pro její existenci je její Sir. Arthur sice zmizel, ale pořád je naživu v podobě vlka a splynutý s Bestií, což se jaksi neslučuje s myšlenkou Maškarády, kterou se už opravdu netrápí. Stín jeho nešťastně zvoleného odchodu tak dopadá na pověst Bee jakožto na jeho nejmladšího potomka, který s ním zůstával v blízkém kontaktu i v posledních letech, kdy se s nikým jiným už dobrovolně nestýkal. Někteří dokonce tvrdí, že se ti dva setkávají stále…
Aktualizováno:
13. 9. 26
Status:
Bee
Ash-Garrow
Gangrel
XI.
Generace
Známé vazby a kontakty:
Sire: Arthur
Famulus: Orel Cato
Ghúl: James Brandt
„Jen mě klidně podceňuj, ale pak se nediv.“
Aspekty:
Věčných sedmnáct
Lady z vrakoviště
Hříchy sira na moji hlavu
Šelma v betonové džungli
