Textová rpg hra v alternativním světě Vampire the Masquerade

Lancelot Amon Montgomery, tak zní celé jméno chlapce, který se narodil do významné šlechtické rodiny ve Velké Británii. Hnědooký zvídavý klučík byl prostředním dítětem svých rodičů Thomase a Bridget. V prvních okamžicích si všimli, že s ním je něco trochu jinak. Lišil se od ostatních dětí. Naučil se číst v brzkém věku, a tak většinu dětství trávil mezi knihami, kde mu bylo nejlépe. Zajímal se vždycky o mytologii a dobrodružné příběhy. Neuměl navazovat s lidmi vztahy na hlubší úrovni, protože nedokázal vyčíst emoce v jejich tvářích. Dokonce mu přišly i veškeré lidské projevy nepřirozené a nezvládal například hlasitý pláč. Avšak se u něho neprojevovala žádná agresivita nebo nemluvnost. Byl schopen fungovat mezi lidmi, ačkoliv se nikdy necítil komfortně. Naučil se je totiž dekódovat; nerozuměl jejich emocím, ale vnímal je po biologické stránce. Medicína v té době nebyla moc pokročilá. Koneckonců lidé stále věřili babským radám, i když to se moc neposunulo. Tak ho jeho rodiče pouze označovali za nepochopeného génia, tedy že mu někde muselo být ubráno, aby mu mohlo být přidáno. Po celé dětství příliš kamarádů neměl vzhledem ke svým zájmům a vyhýbání se běžným dětským aktivitám, jako bylo běhání za míčem a lezení po stromech. Naštěstí měl podporující rodiče, kteří mu byli ochotni kupovat knihy a platit různé lekce. Lancelot tedy ještě před nástupem na vysokou školu plynule ovládal tři jazyky, znal historii nazpaměť a měl přečteny stovky knih. Nastoupil na vysokoškolská studia na Oxford, kde se zabýval klasickou filologií, a vedle toho si přibral i arabštinu, aby si rozšířil obzory. Byla to tehdy jedna z mála možností, jak se věnovat své vášni týkající se mytologie a egyptské historie. Během studií se konečně do jeho rukou dostaly rukopisy překladu Rosettské desky. Lancelot se stává posedlým. Veškerý čas tráví v knihovně Britského muzea, kde zkoumá papyry a učí se číst znaky, což tehdy uměla jen hrstka lidí na světě. Jazyk mu přestával stačit, chtěl vidět fyzické pozůstatky, tak se tedy vrhl na studium dobové medicíny a anatomie. Tehdy se setkal s Thomasem Pettigrewem, který se živil jako chirurg a přišel s nápadem „otevírání mumií“. Potřeboval k sobě někoho, kdo tělům dodá historický kontext a dokáže přečíst nápisy. V těchto letech se stává Pettigrewovým překladatelem a asistentem. Zatímco chirurg řeže obvazy a zkoumá kosti, Lancelot nahlas předčítá magické formule z Knihy mrtvých, které se nacházejí mezi vrstvami plátna. Dodává večírkům tu správnou mystickou a děsivou atmosféru. On sám to ale bere pouze jako výzkum a pozoruje, jak ta těla vypadají a co se s nimi pak dá dělat. V jejich zázračnou moc ale nevěřil slepě a iracionálně jako zbytek tehdejší společnosti. On si při pitvách všímal empirických anomálií, viděl, že uspořádání amuletů v obvazech tvoří dokonalou matematickou rovnici a že starověká sůl z těl reaguje na krev způsobem, který tehdejší chemie nedokázala vysvětlit. Uvěřil, protože v magii našel chladná, skrytá data a logiku. Během jedné z londýnských seancí se pozná s mužem, se kterým naváže blízký vztah. Spojuje je láska ke starověkému Egyptu. Oba na tuto říši nahlížejí jako na zdroj absolutní moci. Sire pozná, že Lancelot to nedělá pro jakousi morbidní zábavu; jde mu skutečně o poznání této doby a pochopení toho, jak staří Egypťané fungovali. Jeho následná proměna je založená na oboustranném souhlasu, vzhledem k tomu, že Lancelot skutečně chtěl zasvětit život egyptologii a následovat kult Seta. Proměna pro něj byla náročný proces, protože nerozuměl svým emocím a pocitům. Hlavně ne v okamžiku, kdy viděl krev. Ale jeho sire byl laskavý a pomohl mu projít skrz proměnu a vyrovnat se s novými vjemy. Možná to ale nebyla jen čistá laskavost a sire ho zmanipuloval pomocí svých schopností daných klanem, které však následně Lancelotovi předal. Aby mohl odejít ze světa živých, tak svojí rodině a lidem, co znal oznámil, že jede vědeckou výpravu se svým sirem, kde zfingoval to, že se tam ztratili a už se nikdy nevrátili. Následující staletí trávil putováním po Egyptě i světových muzeích a archivech, kde se snažil proniknout k pramenům a studovat informace o bohu Setovi. Tyto informace pak předával svému sirovi, který je mohl podstrkávat následovníkům kultu. Pro ostatní mohli být blázni, ale on věřil ve věčnost Egypta. Přece jenom to byla velice civilizovaná říše, co existovala před naším letopočtem. Chtěl pochopit, jak to bylo možné. Jeho láska k Egyptu a Setovi je obsesivní. Měl dva cíle, kterých se mu zatím nedařilo dosáhnout. Prvním z nich bylo, že chtěl odhalit hrobku Kleopatry, o níž shromažďoval veškeré informace, a doslechl se, že v Seattlu sídlí dost lidí z kultu Ministry, včetně primogena. Byl tedy rozhodnutý od nich získat informace a indicie a třeba se mu konečně povede narušit místo posledního odpočinku legendární Kleopatry. Také zjistil, že během těch let z Britského muzea, z místa, kde je nejvíce ukradených věcí, zmizel Papyrus z Ani. Někdo ho ukradl a vypadalo to, jako kdyby zmizel ze zemského povrchu. Vzhledem k tomu, že tento papyrus měří na délku 23 metrů a je rozřezaný na 37 částí, nešlo o žádnou drobnou krádež. Musela to být obrovská logistická operace provedená vysoce organizovanou skupinou či mocnou korporací. Lancelot nezahálel a hledal stopy, které ho opět zavedly do Seattlu. Věděl, že někde tady se papyrus musí nacházet, ale ještě netušil kde. Dal si za úkol ho najít, protože rituály v něm obsažené by ho mohly dostat blíže k Setovi.