Textová rpg hra ve alternativním světě Vampire the Masquerade

Za pozdního večera se vesnicí Prizzi ukrývající se v horách Sicani ozval hlasitý křik a další zvuky nesoucí znaky bolesti. Tento nářek ale značil radostnou událost, na svět byl přiveden malý Salvatore, přičemž už ale byl třetím potomkem svých rodičů. Takže pro ně to byl spíše další hladový krk navíc, a to se jim v této situaci nehodilo, když postrádali finance, aby zajistili svoji rodinu. Ale v rozšiřování rodiny je to nezastavilo, protože po Salvatorovi přišli na svět další čtyři sourozenci. Jeho dětství bylo v nuzných poměrech, kdy se mačkaly děti v jedné posteli a snažili se podělit o jídlo. Zároveň museli už od útlého věku vypomáhat rodičům při obdělávání malé orné půdy nebo doprovázet krávy na pastviny. V této vesnici byla infrastruktura téměř nulová, tak se museli spoléhat na sebe a na komunitu. Zároveň už v tomto věku ho doprovázela magická atmosféra. Jeho babička, kterou miloval celý srdcem se považovala za léčitelku, přičemž se tradičně všichni ve vesnici účastnili rituálu U Ballu di Diavuli, což byl Tanec Ďáblů. Babička k tomu i přidávala svými vlastními rituály a průpovídkami o posmrtném životě. Salvatore bral smrt jako každodenní součást svého života, protože se s ní setkal i ve své blízké rodině. Když Salvatore dosáhl věku 15 let, tak mu zemřela nejmladší sestra, a to poznamenalo celou rodinu, protože i když žili v nuzných poměrech, tak se stále navzájem milovali. Rodiče se rozhodli, že to musí změnit. Už dlouho slýchávali o emigraci do zahraničí, jak tam lidé z chudých lokalit mohou najít svůj americký sen a vydělat si spoustu peněz. Realita ale byla jiná. Realitou byl malinkatý dvoupokojový byt v Malé Itálii, která byla jednou z enkláv v Chicagu. Jeho rodiče nebyli kvůli jazykovým bariérám schopni najít nějaké povolání, které by jim vyneslo více než jen pár dolarů týdně. Starší bratři na tom nebyli o moc lépe. Stále je sužovala bída. Salvatore samozřejmě se snažil přispívat do rodinného rozpočtu a v roce 1903 si našel práci v Union Stock Yards, kde se musel naučit obratně zacházet nožem a sekáčkem na maso. Byla to totiž jatka. Salvatore se tam ale neztratil, už ve svém dospívání byl vyšší než ostatní děti. Takže v současnosti už měl přes metr devadesát, takže mezi kolegy měl respekt. V tento moment mu došlo, že americký sen se splnil jen pár desítkám lidí a že on to musí vyřešit jinak, když to nejde poctivou a legální prací, protože zaměstnavatelé nejsou ochotni zaměstnat imigranti na lukrativnějších pozicích. Po dlouhých hodinách na jatkách a rychlé sprše chodíval do hospody, kde se scházela místní mládež z imigrantských rodin. Poznával tam nejrůznější lidi včetně jeho budoucí ženy. V roce 1904 se bláznivě zamiloval do pohledné tmavovlasé dívky s jménem Chiara. Ona to pobláznění cítila stejně, tak trvalo sotva půlroku a vzali se. Tímto okamžikem ale na něj začala padat zodpovědnost nejen za rodiče a sourozence, ale i za jeho ženu a budoucí děti. Věděl, že musí finanční situaci vyřešit, co nejdříve, pokud nechce žít jen o chlebu. Díky svým kontaktům z hospody a večerních zábav se poznává s členy La Mano Nera a přidá se k nim. Začne se učit tvrdému pouličnímu řemeslu a živí se drobnými krádeži. Rozhodně mu to vyneslo více peněz než práce na jatkách. Byl známý jako někdo, kdo pro ránu daleko nedojde. Jeho žena v těchto letech přivedla na svět dvě děti, syna a dceru, které byly celý jeho svět. Snažil se je zajisti a dopřát jim dobré podmínky. Byly dny, kdy se měli dobře a mohli si dopřát lepší věci, ale byly i dny, kdy se museli uskromnit. Nejtěžší období přišlo, když byl zatčen a odsouzen na tři roky do věznice Joliet Person za těžké ublížení na zdraví. Těžké období to bylo pro jeho rodinu, ale pro něho samotného zas tak ne. Ve vězení zapadl a dokázal si najít kontakty z počínajícího mafiánského podsvětí. Díky svému pobytu ve vězení se vyhnul narukování do armády a zároveň si tam vypiloval svoje schopnosti obávaného kriminálníka a ranaře. S začátkem prohibice může plně využít svůj pouliční kapitál. Díky schopnostem, které získal během pobytu ve vězení a zároveň během své předchozí kriminální činnosti se stává jedním z hlavních ozbrojenců hlídajících pašerácké konvoje. Tady se mu konečně plní jeho americký sen, kdy kupuje rodině krásný dům daleko od chudinské čtvrti. Po zavraždění šéfa severního gangu Diona O’Baniona se ulice Chicaga mění ve válečnou zónu. Salvatore byl povýšen na jednoho z Capo v organizaci samotného Caponeho, který v něj vkládal důvěru, i když správné je nikdy nevěřte nikomu. Dostal pod sebe vlastní skupinu gangsterů a chránili tajné pivovary, které byli klíčové pro produkci lihovin. Bohužel s vyšší pozici přišlo to, že jeho jméno se stalo známé v podsvětí. Během brutální série odvetných útoků irský North Side Gang podcení pravidla a zaútočí na jeho domov. Jeho žena i děti bohužel umírají a on přežije, přičemž si nese nejen fyzickou jizvu, ale hlavně tu psychickou. To způsobí jeho propad do temnoty a navrátí se ke svým kořenům z dětství, kdy jako malé dítě pozoroval svou babičku při rituálech. Začne zjišťovat, jestli existuje nějaký způsob, jak vrátit jeho rodinu k životu. Svoje finance utrácí za okultní předměty, šarláty, takže byl nejednou podveden a bohužel to s těmi podvodníky nedopadlo dobře. Smrt je mu v tomto okamžiku bližší než kdy jindy dřív. Obrátil se i proti vlastnímu gangu a začal proti němu vzdorovat. Nenápadně se snažil překazit různé obchody apod. Zároveň i podsouval informace Nedotknutelným, protože jeho práce pro něj ztratila smysl. Zejména, když kvůli ní přišel o rodinu. Osudná noc ho zastihla na hřbitově, kde se v zoufalství pokoušel provést krevní rituál z prastaré knihy. Už dlouhé dny ho pozoroval jeho Sire, který využil momentu. Navázal s ním konverzaci o to okultismu a nekromancii. Salvatore byl fascinován tím, co všechno ví člen klanu Hecata, který v následujícím okamžiku ho kousl. Tento polibek pro něj byl velice bolestivý a traumatizující. Sice schytal za svůj život spoustu kulek a bodných ran, ale to se nemohlo vyrovnat této bolesti. První pohled na rituální krev v něm vyvolal pocity a hlad, který dosud nikdy nezažil. V následujících dnech a měsících se učil sžívat se svou podobou za pomoci Sireho, který mu byl mentorem, jak v jeho upířím životě, tak i v oblasti nekromancie, po které tolik zoufale toužil, aby mohl mluvit se svou zesnulou rodinu. Děla všechno, co mu řekl. Roku 1930 využil razie skupiny Nedotknutelných, kterou tak trochu způsobil on, tak během zmatku a požáru v pivovaru se vytratil. Policie a kolegové ho prohlásili za mrtvého, případně si mysleli, že uprchl někam do zahraničí. V následujících letech zasvětil život putováním po místech, které souviseli s okultismem a nekromancií. Jeho cílem je stále shledat se svojí rodinou. Během těchto cest vždy využil svých schopností, aby se mohl zbavit nějakých kriminálníků, především gangsterů, kterým nikdy neodpustil smrt své rodiny. Jeho kroky zavedly do Seattle, kde zaujal Kassandru svojí cestou, s níž uzavřel dohodu, že pro ni bude pracovat jako scourge. Při této práci mohl využít své zkušenosti z minulého života a zároveň i ze současného. Nemilosrdně odpravoval upíry na povel svého Prince, přičemž se kvůli tomu kolikrát dostal do křížku se šerifem, mezi nimiž panuje přátelství, ale i napětí. Nikdy nezapomněla na svůj zájem o nekromancii a dále v něm pokračuje.