top of page
lepík

Elliot

lepík

Kassandra

lepík

Lucien Étienne

lepík

Maximilienne

pagecharactersheetfullsize.png
bannertransparentshort.png
Charakteristika:
Na první pohled se jedná o nevinně vyhlížející dívku, odhadem tak ve druháku na střední škole. Vyžívá se v nošení oblečení připomínající školní uniformy, vlasy si splétá do rozkošných copíků a vůbec nic vás nedokáže připravit na to, co je schopná vypustit z té své chlebárny. Za některé výrazy by se nemusel stydět ani dlaždič. Když vás nemá ráda, bude vás do konce vašich dnů mučit a častovat sarkastickými a jízlivými poznámkami. Když vás ráda mít bude, nebude to sice zas o tolik lepší, pořád vás bude oblažovat svými moudrostmi, ale na druhou stranu už budete součástí její imaginární smečky a když vás někdo bude rozčilovat, půjde mu fouknout bublinu ze žvýkačky do ksichtu nebo jej posype třpytkami. V každém případě je brutálně upřímná a nemá žádný filtr, když si vás zrovna nepotřebuje obtočit kolem prstu. V takových případech umí být sladká a okouzlující, že byste jí i modré z nebe snesli. Je to manipulativní čůza, která se neštítí využívat lidi i upíry pro své zvrácené potěšení a dosažení rozličných cílů. Není nějak zvlášť ambiciózní, stačí jí, když se nebude nudit. Nudu ona tuze nerada. Je také extrémně panovačná. Musí být po jejím, jinak je zle. Přímo také nenávidí, když ji někdo neposlouchá. Je tedy ráda středobodem dění. Když se náhodou stane, že si není kde sednout, tak očekává, že se někdo zvedne a pustí ji si sednout. Jako většina Ventrue, i ona má velmi specifický vkus na svou potravu. Konkrétně se vyžívá v lovení úchyláků, k čemu využívá svého mladistvého vzhledu. Často ani nemusí vyvíjet žádnou aktivitu. Stačí jen sedět a vypadat jako nevinná školačka na zastávce autobusu, kde kolem nikdo zrovna není. Přijde úchylák, začne nabízet cukrátka, pozve ji na pohár do cukrárny, do které čirou náhodou vede zkratka přes potemnělou uličku… Avšak v potemnělé uličce se z predátora stane kořist, když mu v mžiku přistane na zádech to malé děvče jako zběsilé klíště a zakusuje se mu do krku, z něhož lemtá krev po celých litrech, dokud z tepny nevysrkne i tu poslední kapičku. Miluje chuť krve, ve které se mísí zvrácenost s primitivním strachem o svůj vlastní život. Tento nejzákladnější druh strachu je přesně tím nejlepším kořením. Když je ta krev navíc ještě B+, vychutnává si každičký doušek z toho hajzla, dokud tryskající pramen nevyschne. Hotový nektar! Použité je pak hodí do kontejneru, kde je ohlodají krysy než je popeláři vyvezou a slisují. Tedy ne vždy své oběti zabíjí, to ne (byť si to ti lidé zaslouží). Není to sériová vražedkyně, většinu nechá pohozenou u popelnic s těžkou chudokrevností. Aby však zajistila, že nikoho neohrozí, využívá svou Dominate disciplínu a řekněme, že úchylákům mění jejich pohled na svět. Hodně záleží, co zač daný člověk je. Pokud má na svědomí ohavné skutky, nebude s ním mít slitování. Je malá, ale apetit má neuvěřitelný. Její hlad po krvi je jednou z jejích zranitelností a bojuje den co den o zachování zbytků vlastní lidskosti. V této zdánlivě nevinné dívce dříme divoká Bestie, která čeká na to, kdy se Max konečně poddá. Nejlepší na tom všem je, že své počínání nebere jako negativum. Považuje se za superhrdinku a superfeministku bránící Seattle před nebezpečnými úchyly, díky čemuž má naprosto nulové výčitky svědomí. Své oběti tak ve své hlavě dokonale dehumanizovala do role pouhých chodících pytlíků zkažené krve, kterých musí město zbavit. Miluje pastelové barvy, především pak růžovou. Už mnoho let holduje scrapbookingu, jichž má plnou uzamčenou truhlu. I po více než sto letech existence jako upírky stále chodí do lidských podniků. Holduje kávě na všechny možné způsoby a matcha nápojům. Sice pak celý večer prozvrací, ale druhý den jde zase. Má zvláštní zvyk brblat na jakési boomery, o jejichž existenci už nemá nikdo nejmenší tušení, pokud nežil ve stejné době.
Historie:
Ačkoliv byste to do ní od pohledu neřekli, Max ve skutečnosti pochází z významného rodu Tudorovců. Sice z vedlejší (pravděpodobně navíc levobočné) linie, avšak stále významné! Narodila se v roce 1993, je tedy tím, co se dříve označovalo jako tzv. Milléniálové. Jejím životním předurčením tedy bylo vyrůstat v bordelu, který způsobili boomerové a být obviňována za to, že chce žít jinak než bylo zvykem posledních 50 let. Yes, very sad. Anyway! Její dětství nebylo ničím zvláštní až na jednu jedinou věc. A to krutě zásadní. Od narození trpěla vzácným autoimunitním onemocněním bílých krvinek. Onemocnění bylo tak vzácné, že pro něj neexistoval ani oficiální název, a tak často slýchala nemocniční personál vtipkovat, že nemoc pojmenují po ní. Haha. Do smíchu jí rozhodně nebylo, i obyčejná rýma s ní dovedla pořádně třískat. Ve škole začínala mít beznadějně zameškáno a co rodičům zbylo z léčby, to vráželi do soukromých lektorů. Ti často vydrželi asi tak měsíc, poněvadž jim naše princeznička Max dávala sežrat, že ji buzerují, když jí je špatně z experimentálních léků a nachlazení, které na ni prsknulo nějaké prase v metru. V patnácti letech její autoimunitní onemocnění nabralo na grádech. Zdálo se, že s každým dalším rokem s ní její vlastní tělo bojuje o to urputněji a různé virózy a bakteriální infekce se na ni chytají velmi ochotně. Na střední školu sice začala chodit, ale nic z ní pořádně neměla. Sotva totiž v září nastoupila do prvního ročníku, musela být hospitalizována. Následující dva měsíce jsou pro ni velké rozmazané nic. Byla pod těžkým vlivem léků a většinu času prospala. Její stav se začal rapidně horšit. V této době se do nemocnice infiltroval také Alexios, který začal zřejmě z nudy pátrat po potomcích rodů z období Války růží. Dopátral se ke slepé tudorovské koleji, která měla už brzy de facto vymřít po přeslici, neb Max neměla žádné další sourozence a její rodiče již byli postarší. Za Max do nemocnice šel z čiré zvědavosti a fascinace, jak mohou kdysi vznešené rody dopadnout. Staletí incestu holt dělají divy. Museli byste se zeptat přímo Alexiose, co bylo tím důvodem, který jej přiměl k proměně Max. Možná její nezdolný vnitřní oheň, který plápolal i na samém konci své existence. Možná si vzpomněl na Doriana a možná chtěl prožít staré dobré časy zase s někým mladým. A kdo by byl lepší kandidát, než Tudorovec? Měl by childe Lancastera i Tudora. Už by zbýval jen York, ale to by Dorianovi nemohl udělat. Když za Max přišel Alexios nastrojený v lékařském plášti jako správný falešný lékař, už jí ve skutečnosti zbývaly jen pouhé minuty života. Alexios jí nabídl, že jí může pomoci. Max, pod vlivem tlumících léků a horečkového deliria, souhlasila. Souhlasila by v ten moment s čímkoliv. Alexios ji v mžiku proměnil a její bezvládné tělo nechal ležet přesně tam, kde Max ležela, a jen zahladil stopy po kousnutí. Bylo to geniální: Max i tak umírala, a tak nikomu nepřišlo divné, když ji našli opravdu bez známek života. Zakryli ji a odvezli do suterénu, kde ji měla vyzvednout pohřební služba ke kremaci. Alexios samozřejmě neměl v nejmenším úmyslu nechat tento proces dojít do konce, a tak urychleně vytáhl tělo z lednice, naložil ji do auta a odvezl do své rezidence. Tam se Max probudil k svému novému neživotu a jak je zvykem, měla spalující hlad. Její sire měl nachystané blood dolls i tašku transfúzí. Byl si celkem jistý, že zvládne tohle zrzavé pískle odtrhnout od jeho blood doll, než ji vysrkne do sucha. Inu, i prastarý Alexios se mýlí. Obrovsky podcenil apetit té drobné zrzky a rychlost, s jakou byla schopna vycucnout první blood doll. Bylo to dost možná v tento okamžik, kdy začal pochybovat o svém rozhodnutí ji proměnit a dost možná právě tehdy začal spřádat plány na její odeslání ke svému Lancasterskému příteli v Seattlu. To však mělo trvat ještě mnoho desítek let. Max se trochu zklidnila a potlačila svou vnitřní Bestii natolik, aby se z ní nestala sériová vražedkyně. Ve své nové upíří existenci se však našla. Konečně mohla chodit po městě, do Starbucksu a všude jinde, kam normálně nemohla kvůli svému podlomenému zdraví. Také začala holdovat krimi zpravodajství a brzy započala její „superhrdinská“ kariéra s lovením úchyláků a pedofilů. Po třetí světové válce a velké krizi měla i ona sama krizi. Přišla o reelska na Instagramu a memečka, kterým by se teď už nikdo stejně nesmál. Byla to smutná doba. Alexios jejího rozpoložení využil a odeslal ji expresně do Seattlu s tím, že tam přijde na jiné myšlenky. S kufrem Hello Kitty polepeným samolepkami, pusou plnou žvýkačky Hubba Bubba zazvonila na zvonek se jmenovkou „Dorian Lancaster“...

Aktualizováno:

updated.png

8. 9. 26

active.png

Status:

Maximilienne

Tudor

bannertransparentshort.png
Ventrue
IX.
Generace
Známé vazby a kontakty:
Sire: Alexios
Vampire bro: Dorian Lancaster
I’m the hero of this story.
Aspekty:
B+!
Pane, ztratila jsem se, pomůžete mi? *chramst*
Tudorovská růže
Lolita
Hrdinka, kterou toto město nepotřebovalo
Maximilienne
Datum narození:
31. října 1993
Datum Proměny:
31. října 2009
Výška:
159
Místo původu:
Velká Británie
Bydliště:
Seattle
Typ:
upír
Klan:
Ventrue
Generace:
IX.
Sire:
Alexios
Childe:
-
Titul / povolání
nezaměstnaná
Rodinný stav:
svobodná
Dovednosti:
žvýkání a foukání bublin, hlasité lízání lízátek, lezení na nervy, hra na nevinnou dívku, pletení cute copíků, manipulace, panovačnost
Antitalenty:
diskrétnost, prohrávání, řízení auta, orientace v prostoru, neschopnost se omluvit
Zranitelnost:
zvracení po návštěvách Starbucksu; tendence lovit víc, než je zdrávo; křehká rovnováha mezi lidskostí a Bestií; nudění se
bottom of page